Závěr je jednoduchý: neexistuje univerzálně levnější varianta. Rozhoduje způsob používání, možnost nabíjení a ochota plánovat. Spočítejte si vlastní čísla místo přebírání cizích zkušeností.
Druhý krok je palivo. Zimní nafta má jiné složení než letní a její bod zákalu je posunutý níž. Pokud jste v zimě natankovali letní nebo přechodovou směs, parafín se vysráží i v novém filtru. Pomůže jen dolít zimní palivo a nechat motor v teple, případně filtr ohřát. Rozhodně nepomáhá přidávat do nádrže víc aditiv, než udává výrobce — přesycená směs naopak usazeniny uvolní a ucpe filtr ještě víc.
Zimní nafta se prodává od podzimu a má nižší bod filtrovatelnosti, ale ani ta nemusí stačit při náhlém poklesu teplot o dvacet stupňů. Do nádrže přidejte aditivum proti srážení parafínu, které vosk udrží v rozpuštěné formě. Nepřidávejte ho do téměř plné nádrže – nejprve ho nalijte do prázdné nádrže a potom teprve čerpejte naftu, aby se pořádně promíchalo. Pozor na univerzální „zázračné" přípravky do benzinu i nafty; do naftového motoru patří jen aditivum určené pro vznětové motory.
Druhou možností je ultrazvukové čištění nebo ozonizace v servisu. Ozonizace zlikviduje zápach v celém prostoru, ale pokud zůstane biologický povlak na výparníku, problém se vrátí. Proto má smysl kombinovat mechanické odstranění nečistot s dezinfekcí, ne jen provonět interiér. Po každém čištění nechte klimatizaci běžet naplno asi deset minut se zavřenými okny a poté vyvětrejte.
Klíčové je pochopit, že nejde jen o mráz jako takový, ale o kombinaci nízké teploty, vlhkosti a UV záření. Pneumatika skladovaná v nevytápěné garáži nebo přístřešku je vystavena teplotním výkyvům mezi dnem a nocí. Cyklické zmrazování a rozmrazování způsobuje mikropraskliny v bočnicích i v běhounu. Ty se na jaře neprojeví hned, ale postupně vedou k úniku vzduchu a horšímu odvodu vody. Nejhorší je skladovat pneumatiky volně na betonové podlaze, která nasává vlhkost a v mrazu ji předává přímo do gumy.
Rozhodující je cena energie na ujetý kilometr. Elektřina z vlastní zásuvky vychází obvykle výrazně levněji než benzín nebo nafta. Jenže veřejné rychlonabíjení bývá dražší a na dlouhých trasách se rozdíl smaže. Kdo nabíjí přes noc doma nebo v práci, je na tom jinak než ten, kdo spoléhá výhradně na veřejné stojany. U spalovacího auta cena paliva kolísá podle trhu, u elektřiny podle tarifu a času nabíjení. Počítejte s tím, že zimní provoz zvyšuje spotřebu u obou typů, u elektromobilu ale citelněji.
Závěr je jednoduchý: neexistuje univerzálně levnější varianta. Rozhoduje způsob používání, možnost nabíjení a ochota plánovat. Spočítejte si vlastní čísla místo přebírání cizích zkušeností.