Úložný prostor pod schody, který většina lidí zničí špatnou hloubkou

Prvním krokem je zjištění, co všechno jádro obsahuje. V panelácích se často setkáme s instalační šachtou, která je společná. Jakýkoli zásah do ní musí být proveden tak, aby nedošlo k narušení odvětrání nebo rozvodů sousedů. Stavební úřad vyžaduje ohlášení drobných staveb, u větších úprav stavební povolení. Rozhodující je, zda se mění dispozice, nebo jen obnova původního stavu. Při svépomoci je nutné mít základní znalosti o vodě, odpadu a elektřině. Elektroinstalace v panelácích bývá hliníková a její úprava vyžaduje revizi odborníkem. Bez revizní zprávy se neobejde kolaudace ani pojištění.

Typická chyba je příliš mnoho děr. Před vrtáním si udělejte šablonu z balicího papíru. Obkreslete na ni obrysy rámů, vystřihněte a přilepte na zeď lepicí páskou. Uvidíte přesně, co děláte, a vyhnete se zbytečným dírám. Šablonu sundejte až ve chvíli, kdy jsou všechny háčky na místě.

Předěl mezi jídelnou a sezením nemusí být nábytek. Stačí změna barvy stěny, jiný povrch podlahy nebo koberec s výraznějším vzorem. Pokud je pokoj průchozí, nechte hlavní cestu širokou alespoň sedmdesát centimetrů. Nábytek, který stojí v cestě, se po týdnu přesune sám. Zrcadlo postavte naproti oknu, ne proti sedačce, jinak vás bude rušit odraz. Obrazy věšte ve výšce očí, tedy asi 145 centimetrů od podlahy, ať je nemusíte obcházet.

Světlo dělá devadesát procent promě

Největší puška na efekt bývá nepořádek, ne nedostatek nábytku. Otevřené police plné drobností vypadají plné, i když je jich málo. Zavřené skříňky a jedna nebo dvě vědomé dekorace udělají víc než tři nákupní tašky doplňků. Pokud je místnost malá, pomůže zrcadlo na stěně proti oknu a nábytek na nožičkách, který nechá prosvítat podlahu.

Poslední věc, kterou většina lidí podcení, je přístup. Pokud musíte při každém vytažení krabice odsunout kočárek a přezout se, úložiště přestanete používat. Nechte proto před skříní volný pruh alespoň 60 cm na otevření dvířek nebo vytažení zásuvky. A pokud je prostor opravdu nízký, raději ho nechte otevřený s háčky než ho násilím uzavřít dvířky, která se stejně nedají otevřít. Dobře navržené úložiště pod schody nepoznáte podle toho, kolik toho pojme, ale podle toho, jak snadno se k tomu dostanete.

Na co si dát pozor: nosná konstrukce schodů se nesmí narušit. Nikdy nevrtejte do podélníků ani neodřezávejte výztuhy, i kdyby vám to ušetřilo pár centimetrů. Dále hlídejte, aby dvířka nešla do protisměru chůze – pokud se otevírají do chodby, budou překážet. A nezapomeňte na osvětlení. Tmavý kout pod schody bez světla se stane skladištěm nepořádku, protože se vám nebude chtít tam nic hledat.

3) Otevřené háčkování místo skříně. Do úzkého prostoru u vstupu se často nevejde dvířka, která by se dala otevřít. Zavěste tam lištu s háčky a pověste tašky, klíče, vodítko na psa. Ušetříte místo a nic nebudete složitě vytahovat. 4) Vestavěná lavice s úložným prostorem. Pokud jsou schody v chodbě, udělejte z podstupně lavici. Vrchní deska slouží k sezení při obouvání, vnitřek na boty a deštníky. Pozor na větrání – uzavřený prostor na boty bez otvorů začne za pár týdnů zapáchat. 5) Skrytá police za obložením. Když už schody obkládáte sádrokartonem, nechte v něm vyříznout niku hlubokou 15–20 cm. Vznikne nenápadná police na knihy nebo svíčky, která nic neubírá z podlahy.

Prostor pod schody bývá to nejzanedbávanější místo v domě. Většina lidí tam nahází krabice, koště a sezónní výzdobu, a za rok zjistí, že se do něj nedostane bez přelezení tří tašek. Přitom stačí pár rozhodnutí při plánování a vznikne úložiště, které skutečně používáte každý den. První věc, kterou si změřte, je světlá výška v nejnižším bodě a hloubka podlahy v místě, kde chcete mít dveře. Právě tam vzniká nejčastější chyba.

Pět řešení, která se osvědčila v praxi 1) Výsuvné zásuvky na kolečkách. Místo pevných polic vsaďte do spodní části dvě až tři nízké zásuvky na kolečkách. Vyjíždějí celé, takže se dostanete i dozadu. Kolečka volte s brzdou, jinak vám zásuvka ujede po nakloněné podlaze. 2) Šikmé police kopírující schody. Pokud je prostor pod schody otevřený, nechte polici řezat pod stejným úhlem, jako jde schodiště. Získáte plynulou linii a využijete i rohy, které by jinak zely prázdnotou.

Největší pastí je hloubka. Lidé nechají pod schody vestavět skříň do plné hloubky schodiště, ale zapomenou, že u podlahy je prostor mělký a u stropu hluboký. Výsledkem je skříň, do které se vejde jen to, co stejně nepotřebujete. Řešení: rozdělte prostor svisle. Spodní část (do výšky zhruba 80 cm) nechte na nástěnné háčky, koště nebo nabíječky. Střední pásmo na police s krabicemi. Horní, nejhlubší část na věci, které vytáhnete dvakrát ročně.